Rozkvět SBD - úvodní stránka
  
   
Počátky a rozvoj bytového družstevnictví v Jihlavě
( Jiří Toman )
 

Připomeňme si nejdříve ve stručnosti něco z historie vzniku a vývoje bytového družstevnictví na Jihlavsku a v samotné Jihlavě.

Již 18. srpna 1918, ještě v rakousko−uherské monarchii, v závěru první světové války došlo v Jihlavě, hojně osídlené německým obyvatelstvem, k ustavení prvního českého menšinového družstva s názvem "Stavební družstvo dělnických a rodinných domků pro Rantířov a okolí". Jeho hlavním posláním bylo stavět dělnické domky a zároveň tak pomoci českým rodinám osídlovat německé vesnice v okolí Jihlavy a získávat současně s tím i levné byty. Zakladatelem tohoto družstva a podle tehdejších zvyklostí i jeho dlouholetým ředitelem byl František Parkán, železniční zřízenec ve Dvorcích. Základnu družstva při jeho vzniku tvořilo 43 členů.

Vzhledem k nedávnému vleklému úsilí o znovuzřízení Jihlavského kraje stojí jistě za zmínku, že toto družstvo bylo zapsáno do rejstříku společenstev u tehdejšího Krajského soudu v Jihlavě.

V roce 1920 změnilo toto stavební družstvo svůj název na "Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo pro Rantířov a okolí se sídlem v Jihlavě" (obecně zvané "rantířovské družstvo"). Dne 20. října 1920 se pak toto rantířovské družstvo stává členem Ústředního svazu čs. družstev v Praze a zároveň i členem Svazu stavebních a bytových družstev, jehož stanovy také přijímá. V tomto roce družstvo čítá 47 členů.

V roce 1925 družstvo vlastní již celkem 84 rodinných domků a jeden činžovní dům (tj. obytnou část tzv. Legiodomu v Jihlavě na rohu dnešních ulic Fritzovy a Legionářů. V dalších letech dále úspěšně rozvíjí svoji činnost, staví další obytné domy v Jihlavě i okolních obcích (dokonce i v Pelhřimově). Tato aktivní činnost družstva je násilně přerušena až dnem 15.10.1939 po okupaci českého státu fašistickým Německem, kdy okupační úřady zakazují konání schůzí a omezují další hospodářskou činnost družstva na nezbytně nutnou míru. Legiodům v té době musí být přezván na Horácký dům.

Souběžně se vznikem rantířovského družstva vznikala ovšem na Jihlavsku i další obecně prospěšná sdružení obdobného typu, jako např. Všeobecně prospěšné stavební a bytové družstvo Společenského domu Svazu bojovníků za svobodu pro Jihlavu a okolí (legionářské družstvo), Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo poštovních a telegrafních zaměstnanců pro Jihlavu a okolí (pošťácké družstvo), Všeobecně prospěšné stavební a bytové družstvo v Bedřichově a okolí, a snad i další podobná sdružení.

Po osvobození našeho státu v roce 1945 obnovilo rantířovské družstvo svoji činnost v obvyklém rozsahu nejdříve pod vedením národního správce, jímž byl jmenován dosavadní předseda Parkán. V roce 1946 byly pak družstvem přijaty nové stanovy, a poté bylo zvoleno nové řádné představenstvo. Počátkem roku 1950 má toto družstvo v Jihlavě 15 vlastních bytových domů činžovního typu (např. na Havlíčkově ulici, Na vyhlídce, v Rokycanově ulici, a jinde) a družstvo opět mění svůj název dnem 14.9.1950 na obecně prospěšné Okresní bytové družstvo v Jihlavě (OBD). V roce 1951 čítá členská základna celkem 196 členů. V následujícím období jsou pak s tímto družstvem sloučena všechna ostatní obecně prospěšná stavební a bytová družstva v Jihlavě, jimž byl přiznán charakter lidovosti ve smyslu Ústavy 9. května v souladu se zákonem č. 110/1950 Sb., o organizaci bytového majetku a fondu bytového hospodářství.

Od 18.1.1956 pak v návaznosti na zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a družstevních organizacích, je toto OBD Jihlava opět přejmenováno − na Lidové bytové družstvo (LBD), a pod tímto názvem působí v Jihlavě dosud.

Nezávisle na této skupině tradičních bytových sdružení vznikla v průběhu roku 1959 po vydání zákona č. 27/1959 Sb., o družstevní bytové výstavbě, jako jedna z prvních poválečných bytových družstev nového typu v Jihlavě tato dvě družstva: Stavební bytové družstvo zaměstnanců při n.p. Motorpal Jihlava, a Stavební bytové družstvo občanů při MěNV v Jihlavě. V roce 1960 pak vzniklo SBD pracovníků n.p. Technometra v Jihlavě a v průběhu dalších několika let v období od r. 1960 asi do r. 1965 vzniklo v Jihlavě ještě dalších 19 malých i větších stavebních bytových družstev pracovníků a zaměstnanců místních podniků a organizací a dalších stavebních bytových družstev občanů při MěNV v Jihlavě (vytvářených organizačním dělením původního SBD občanů při MěNV v návaznosti na postupný rozvoj výstavby obytných sídlišť v Jihlavě a nárůst počtu členů − žadatelů o družstevní byty v jednotlivých obytných lokalitách). Tak postupně vznikla z dosud neuspokojených členů existujícího družstva občanů další nová družstva (SBDO MěNV−JIH, SBDO MěNV−III), kterým byly přidělovány další byty z dodavatelské bytové výstavby.

Dále kromě uvedených občanských družstev vzniklo i Okresní výstavbové bytové družstvo v Jihlavě (OVBD), které se charakterem své činnosti i organizací a složením členské základny odlišovalo od ostatních klasických SBD (členy tohoto družstva byly i právnické osoby), a v návaznosti na činnosti OVBD vzniklo i Okresní stavební bytové družstvo (OSBD), později přezvané na SBD Jihlavsko, jehož posláním bylo přejímat do majetku a provozovat bytový fond v okrese Jihlava, postavený OVBD převážně pro stabilizaci pracovníků v zemědělské a lesní prvovýrobě.

 

upravit výstup článku pro tisk  začátek stránky